Naše odpověď:
Dobrý den, vašim požadavkům nejlépe odpovídá polykarbonát neboli makrolon. Tento umělohmotný materiál disponuje celou řadou předností, mezi nimiž vyniká rozumná cena, příjemný vzhled, výborné tepelně-izolační vlastnosti, dlouhá životnost a minimální nároky na údržbu. Polykarbonátové desky mají komůrkový profil a dodáváme je ve třech tloušťkách (6, 8 a 10 mm). Vybrat si můžete buď čirý nebo kouřový makrolon, ale také mléčný s opálovým zabarvením.
Na polykarbonátu oceníte jeho dlouhou životnost, která se pohybuje v rozmezí 20 až 35 let. Makrolonová střecha vás překvapí i solidními rezistenčními vlastnostmi proti extrémně vysokým teplotám. Polykarbonátová krytina odolá mrazu klesajícímu k hranici -40° C a zároveň vydrží i žár do 115° C. Takže se nemusíte zříkat ani oblíbeného grilování na balkoně. Díky účinnému UV filtru, který chrání střechu před nežádoucími vlivy slunečního záření, se nemusíte obávat ani letních pařáků.
Jediné, proti čemu není polykarbonát příliš odolný, je poškrábání. Před montáží dbejte na bezpečné skladování. Střešní desky uložte do zastřešeného skladu či kůlny na pevný podklad a pro jistotu materiál přikryjte plachtou. Při montáži buďte rovněž šetrní, aby při manipulaci s deskami nedošlo k jejich zbytečnému poškození. U komůrkového polykarbonátu může docházet k tvorbě kondenzátu. Je to dáno fyzikálními vlastnostmi materiálu. Četnost výskytu vlhkosti souvisí s klimatickými podmínkami v místě vašeho bydliště. Mnohem podstatnější pro vás ale je, že tvorba kondenzátu ve střešní krytině nijak neovlivní užitné vlastnosti polykarbonátu a ten tak i nadále 100% plní svou funkci.
Pro dokonalý vzhled bohatě postačí, když střechu jednou maximálně dvakrát ročně umyjete vodou a obyčejným mýdlem. Při čištění se vyvarujte organickým rozpouštědlům a také chemickým přípravkům. Při jejich použití by hrozilo riziko naleptání a tedy poškození povrchu střechy. Podobně nevhodné jsou i gumové stěrky, které by mohli při méně šetrném zacházení střechu poškrábat a způsobit na ní nenávratné škody.
Střechu můžete připevnit k fasádě domu pomocí závitových tyčí a chemické malty případně pomocí jiného kotvícího prvku - je to podbné jako u zastřešených pergol. Nejdříve musíte do fasády vyvrtat dostatečně hluboké díry, vyplnit je chemickou maltou (jindy nazývanou též chemická kotva) a bezprostředně po její aplikaci do otvorů zasuňte závitové tyče. Všechny kroky musí být v těsném sledu za sebou, neboť chemická kotva velmi rychle tuhne. Poté, co máte závitové tyče zasunuté ve fasádě, můžete na jejich konce připevnit nosné ráhno neboli vazník. K ráhnu pak přimontujte trámy, pomocí nichž vytvoříte podkladový rošt. Na ten pak můžete přimontovat jednotlivé díly polykarbonátové střechy. Pro vazník platí, že by měl balkonovou střechu udržet bez stojek a podpěrných sloupků. Míra zajištění závisí také na rozměrech a skosení střechy. Menší střechu s větším sklonem není třeba zvlášť zajišťovat, protože samotný úchyt k nosnému ráhnu je dostatečně pevný, aby lehkou polykarbonátovou střechu udržel. V případě větší střechy a zvlášť tehdy, kdy je její sklon minimální, doporučujeme kromě fixace pomocí vazníku střechu zajistit i podpěrnými sloupky. Pokud bydlíte v oblasti, kde v zimě pravidelně a hustě sněží, doporučujeme rovněž dvojí úchyt, aby se střecha pod tíhou sněhového nánosu neprohýbala nebo neurvala.